Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) nás nabádá k tomu, abychom se plně spolehli na Boha, co se týče našeho prospěchu a škody, protože nikdo kromě Všemohoucího Boha nám nemůže nic dát nebo vzít nebo prospět anebo uškodit. A nabádá nás, abychom hledali příčiny, které vedou k prospěchu nebo k zabránění škody, společně se spolehnutím se na Boha. Pokud to budeme dělat, Bůh nám uštědří obživu stejně jako ptákům, kteří ráno vylétají hladoví s prázdnými břichy a večer se vrací s plnými. A to, že ptáci vylétají, je považováno za příčinu, která vede k obživě, tzn. že jen líně nečekají na obživu.