Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl, že kdo vykoná velkou pouť pro Boha, aniž by „špatně mluvil” (v arabštině je použito sloveso rafatha, které má význam říkat ošklivé věci, nadávat, ale také znamená pohlavní styk a vše, co k němu vede (například líbání atd.)) a aniž by „dělal špatné věci" (v arabštině sloveso fasaqa, které znamená hřešit, konat špatné věci a patří sem i nedodržování zákazu věcí, které nesmí dělat poutník ve stavu zasvěcení), se vrátí z poutě a bude mu odpuštěno, bude bez hříchu jako právě narozené dítě.